Vysoká horečka, únava, kašel, silné bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů. Období, kdy chřipka začíná nabírat na intenzitě, se opět blíží. Jak se bránit?
Nemocný na chřipku má bolesti svalů a kloubů, suchý, dráždivý kašel, rýmu, pocit sucha a škrábání v krku.
Chřipka je jedním z nejzávažnějších infekčních onemocnění dýchacího systému, které každoročně způsobí jen na Slovensku několik tisíc těžkých komplikací – zápal plic, bronchitida, zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha, neurologická onemocnění. Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří především děti do 2 let, těhotné ženy, starší lidé a lidé s chronickými a dlouhotrvajícími zdravotními obtížemi.
Během chřipkové sezóny je důležité dodržovat správné hygienické návyky, posilovat imunitní systém cvičením a dostatečným přísunem vitamínů. V době epidemie je vhodné vyhýbat se hromadným akcím a pobytu v přelidněných prostorách.
„Chřipka je infekční onemocnění vyvolané virem chřipky. Klinicky probíhá jako akutní zánětlivé onemocnění horních cest dýchacích. Její nástup je obvykle náhlý, z plného zdraví. Často začíná zimnicí, bolestmi hlavy, teplota stoupá na 39 až 40 stupňů Celsia. Nemocný má bolesti svalů a kloubů, suchý, dráždivý kašel, rýmu, pocit sucha a škrábání v krku. Ke klinickým příznakům dochází za jeden až tři dny od infikování se. Pokud nevzniknou komplikace, příznaky do pěti dnů odezní. Úplné uzdravení obvykle nastává až do čtyř týdnů od prvních příznaků,“ říká docentka Zuzana Krištúfková, předsedkyně Slovenské epidemiologické a vakcinologické společnosti SLS a proděkanka Fakulty veřejného zdravotnictví SZU v Bratislavě.
Chřipka začíná kulminovat v prosinci, koncem ledna a začátkem února. Jedním z preventivních opatření, která doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO) je očkování. „Proočkovanost populace proti chřipce na Slovensku však už několik let za sebou klesá. V uplynulé chřipkové sezóně klesla na úroveň 4,6%. Očkování přitom výrazně snižuje množství závažných případů i cirkulaci virů chřipky v populaci. V odborných kruzích je očkování proti chřipce považováno za spolehlivé, bezpečné a zároveň jde o nejefektivnější způsob prevence,“ přízvukuje docentka Krištúfková.
WHO doporučuje, aby se proti chřipce dali očkovat všichni zdravotničtí pracovníci, kteří přicházejí do přímého kontaktu s pacienty. Ochrání tak své zdraví a zároveň vytvoří bariéru před dalším šířením onemocnění. Čím více zdravotníků bude očkováno, tím větší bariéra se vytváří mezi vnějším prostředím, potenciální virovou chřipkovou nákazou a pacientem. Projekt očkování zdravotníků organizuje Slovenská epidemiologická a vakcinologická společnost.
„Cílem projektu je aktivizovat zdravotnická zařízení, zejména taková, která pečují o chronické, dlouhodobě nemocné a starší pacienty, aby ve svých pracovních kolektivech vnímali očkování proti chřipce nejen jako ochranu sebe sama, ale také a zejména jako ochranu svých pacientů,“ konstatovala Zuzana Kryštoufková. „Nejde jen o ochranu samotného očkovaného, ale je i ochranou okolí. Očkovaný člověk virus nepřenáší. K tomu, aby se virus aktivoval, musí mít vhodné prostředí a tím očkovaný člověk není. Jako lékaři jsme vázáni morální a profesionální povinností nemocným sloužit a být jim k užitku. Jednou z cest je i to, že své pacienty nebudeme ohrožovat onemocněními, vůči kterým dnes lékařská věda zná účinnou ochranu,“ dodala Zuzana Krištúfková.
Co byste o chřipce měli vědět
Jak se můžeme infikovat virem chřipky
Virus chřipky se přenáší z člověka na člověka přímo – kapkami hlenu dýchacích cest, které jsou nosičem viru. Při kýchnutí, nebo kašli doletí až do vzdálenosti dva metry. Po vyschnutí se virus může šířit rozvířeným prachem. Nepřímo se virus šíří předměty, které přišly do kontaktu s hlenem z dýchacích cest, například podáváním rukou, při ošetřování, předměty běžného užívání.
Jak dlouho přežívá virus v prostředí
Virus je odolný vůči vyschnutí. V prachu přežívá při pokojové teplotě i několik dní. Na oděvu, papíře, kapesníku přežívá 8 až 12 hodin, na tvrdých hladkých površích 24 až 48 hodin.
Účinkují na chřipku antibiotika?
Ne, na chřipku antibiotika nezabírají. Organismus si s virem musí poradit sám. Můžeme mu pomoci přísunem tekutin, tabletami proti horečce, vitamíny a odpočinkem v posteli. Lepší je však chřipce předcházet.
Šest kroků, jak se vyhnout chřipce Chřipka začíná kulminovat v prosinci, koncem ledna a začátkem února.
Typické příznaky a komplikace chřipky
Přestože byla chřipka v minulosti velmi často podceňována, v současnosti ji málokdo považuje za banální infekci. Jedná se o onemocnění, které má pro světovou populaci závažné zdravotní i ekonomické důsledky.
- Chřipka je aktutní infekce dýchacího ústrojí způsobená některým z chřipkových virů A, B nebo C rodu Influenza, čeledi Orthomyxoviridae. Viry chřipky se přenášejí kapénkovou infekcí a jsou vysoce nakažlivé. Dvakrát ročně vyvolávají sezónní epidemii chřipky – v zimě na severní polokouli a v létě na jižní. Jelikož tyto viry mění svou strukturu, epidemie se pravidelně opakují. Mohou tak onemocnět lidé, kteří chřipku již překonali, protože protilátky nepůsobí na pozměněný virus.
- Chřipková epidemie má sezónní charakter a obecně se váže na chladné období. V Evropě vzniká obvykle na přelomu let a zpravidla trvá 4 až 8 týdnů. K šíření chřipkového viru v Evropě většinou dochází od západu k východu.
- Základní charakteristika:
Inkubační doba: 12 hodin až 2 dny
Výskyt: zpravidla v různě rozsáhlých epidemiích, někdy pandemiích
Přenos: zejména kapénkovou infekcí
Nakažlivost: 1. až 4. den nemoci
Projevy: horečka, zimnice, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů
Komplikace: zápal plic, zánět dutin
Horečka a bolesti: Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou (38 až 40 °C). Vzestup teploty obvykle doprovází zimnice a třes. Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou bolesti kloubů, svalů, očí, hřbetu a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství. Během dalších jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižených cest dýchacích. Je to rýma, bolest a pálení v krku, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění na produktivní hlenovitý kašel. Teplota, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí do tří-čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají asi týden až deset dní. Zvýšená únava a slabost se mohou v různé míře objevovat ještě měsíc po onemocnění.
- V mimořádných případech může chřipka končit úmrtím v prvních dnech onemocnění, a to iu lidí do té doby zcela zdravých. Nekomplikované onemocnění trvá přibližně týden, avšak u značné části případů dochází ke komplikacím, jako je například zánět středního ucha, zánět dutin a zápal plic. Komplikace chřipky, zejména zápal plic, ohrožují především život lidí oslabených jinou chronickou chorobou nebo lidí ve vysokém věku.
Jak se chránit během chřipkové sezóny
Chřipkovou sezónou se označuje období od října do konce dubna, které je v naší zeměpisné šířce charakteristické zvýšenou nemocností na akutní respirační onemocnění včetně chřipky a chřipce podobných onemocnění. Mezi akutní respirační onemocnění patří onemocnění jako rýma, angína, zánět vedlejších dutin, hrtanu, hltanu, průdušek, průdušnice a zápal plic. Mohou probíhat i jako bezpříznaková onemocnění, přes lehké nachlazení až po těžká nebo komplikované onemocnění s postižením ucha, oka, nervové soustavy nebo trávicí soustavy.
Jaká je prevence?
- Vyhněte se kontaktu s nemocnými lidmi.
- Nechoďte na místa s velkou koncentrací lidí.
- Myjte si často a opakovaně ruce. Mytím rukou mýdlem pod teplou tekoucí vodou se snižuje pravděpodobnost onemocnění. Pokud není voda a mýdlo k dispozici, doporučuje se použít desinsekční gely na ruce na alkoholové bázi.
- Při kašli a kýchání si kapesníkem zakrývejte nos a ústa. Po použití kapesník vyhoďte do koše.
- Nedotýkejte se rukama obličeje, nešoupejte si oči – snížíte tím riziko přenosu viru prostřednictvím rukou z kontaminovaných předmětů.
- Nepůjčujte si mobilní telefony, láhve, příbory, děti hračky a podobně.
- Při zdravění se vyhněte podávání rukou, objímání a líbání.
- Zvyšujte svou individuální odolnost správnou životosprávou, zejména: jezte pestrou stravu, zvyšte přísun přirozených vitamínů – ovoce a zeleniny, otužujte se, dodržujte přiměřenou fyzickou aktivitu, často větrejte, dbejte na kvalitní a dostatečný spánek.
- Pokud onemocníte, je nutná i vzájemná ohleduplnost k ostatním – zůstaňte doma a nešiřte tak nemoc dál.
