Bude postcovidový syndrom dalším invalidizujícím onemocněním?

Po roce boje s pandemií je jasné, že COVID-19 nepostihuje jen plíce a ani nekončí překonáním onemocnění. Přestože medicína dosud nedisponuje rozsáhlými daty, už nyní je jasné, že covid může poškodit srdeční sval, cévy, narušuje srážlivost krve a způsobuje tromboembolismus. Poškozený může být i centrální nervový systém, játra, slinivka či ledviny, další velkou skupinu pacientů tvoří ti, kteří trpí depresemi, úzkostmi nebo posttraumatickým stresem.


doktorka, pacientka, vyšetření, preventivní...

Podle odborníků by měla být následná péče o pacienty po covidě multidisciplinární, protože dlouhodobé přetrvávání symptomů často nelze rutinními vyšetřeními diagnostikovat.




Postcovidový syndrom je stav, jehož příznaky přicházejí po akutní fázi onemocnění jako následek postižení covidem, zatímco v případě dlouhého covidu se jedná o přetrvávající infekci stále přítomnou v organismu. Lékaři se začínají setkávat právě s těmito dvěma stavy pacientů, přičemž zatím nelze vysvětlit, co je způsobuje, jak dlouho budou trvat a zda se nestanou chronickými.

„Vyše 75 % pacientů má po překonání covidu následky. V některých případech se jedná o pacienty, kterým se zdravotní komplikace vyskytly buď v důsledku infekce, nebo jako následek dlouhodobé intenzivní léčby. Přestože taková léčba v mnoha případech zachraňuje životy, má i své nežádoucí účinky,“ vysvětluje internista a diabetolog docent Peter Jackuliak.

Pneumolog Štefan Laššan říká, že koronavirová infekce je onemocnění, které postihuje kromě plic také cévní systém. Pacienti mají poškozenou cévní stěnu, narušenou srážlivost krve a následně jsou náchylnější ke vzniku krevních sraženin.

„S příchodem nových variant koronaviru se mění i riziková skupina pacientů. Zatímco v první vlně šlo zejména o pacienty ve vysokém věku, nyní léčíme lidi ve věku od 40 do 60 let, kteří mohou mít společného jmenovatele nadváhu, obezitu, lehký diabetes či dobře léčenou hypertenzi.“

Infekce zanechává změny i na srdeční tkáni, které v mnoha případech není možné standardními vyšetřovacími metodami odhalit. „V kardiologii se setkáváme se zánětem srdečního svalu, který může přejít do chronicity a skončit až srdečním selháním. Druhým problémem je, pokud má pacient už pro stávající srdeční selhávání nebo jiná kardiovaskulární onemocnění, že stoupá pravděpodobnost, že po infikování bude mít velmi těžký průběh onemocnění,“ říká doktor Ľuboš Urban z oddělení arytmií NÚSCH Bratislava.

Covid postihuje také centrální nervový systém. „V akutním stadiu mohou vzniknout různá onemocnění a projevy jako bolesti hlavy, velmi vzácně epileptické záchvaty či dokonce zánět mozku. Dlouhodobé neurologické následky zatím přesně odhadnout nevíme,“ řekl profesor Ján Benetin z neurologické kliniky v Ružinově.

Stoupá zároveň počet pacientů, kteří potřebují psychiatrickou nebo psychologickou pomoc. „Souvisí to s celkovou atmosférou, dlouhodobými protipandemickými opatřeními a omezeními. Zaznamenáváme nárůst počtu pacientů s depresemi, úzkostnými stavy či posttraumatickými stresovými poruchami po překonání těžkého průběhu onemocnění,“ dodává.

Docent Jackuliak uvádí, že pacienti po překonání covidu mají i zažívací potíže, poškození jater, slinivky břišní, ledvin. Přicházejí se záněty střeva z důvodu dlouhodobé antibiotické léčby, ale značnou část pacientů tvoří i ti s nově zjištěným nebo dosud nezjištěným diabetem, jehož existenci lze vysvětlit v souvislosti s užíváním kortikosteroidní léčby.

Podle odborníků by měla být následná péče o pacienty po covidě multidisciplinární, protože dlouhodobé přetrvávání symptomů často nelze rutinními vyšetřeními diagnostikovat. Pacienti potřebují pohybovou či dechovou rehabilitaci, kognitivní trénink, ale vrátit je zpět do života může pomoci i lázeňská péče.

„Slovenské zdravotnictví dokáže pacienty odléčit akutně, poskytnout jim nejkvalitnější zdravotní péči, ale mnoho pacientů je invalidizovaných nebo dokonce umírá v důsledku chybějící postakutní péče. Právě taková lázeňská či rehabilitační péče by ušetřila další možné náklady pro zdravotnický systém v případě, že se u pacientů vyskytnou přidružená onemocnění nebo komplikace,“ uvedl doktor Vladimír Mičieta.

Není ještě zcela jasné, zda postcovidový syndrom bude jedním z důvodů přiznávání invalidních důchodů, i když to lékaři nevylučují. Jisté je však to, že pandemie koronaviru způsobila pro mnohé lidi odklad zdravotní péče, a proto parlament schválil několik změn v sociální oblasti. Jednou z nich je i prodloužení období pobírání péenky. Pokud je člověk dlouhodobě na péence a není doléčen, nemusí se obávat, že o péenku přijde.

„Posudkový lékař Sociální pojišťovny posoudí splnění podmínek – na základě zprávy, kterou mu zašle ošetřující lékař pojištěnce. Pojištěnec přitom musí splnit tři podmínky: dočasná pracovní neschopnost pojištěnce musí trvat, důvodem k jejímu trvání je ztížený přístup k poskytované zdravotní péči v souvislosti s krizovou situací, je předpoklad, že pojištěnec po skončení péenky z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebude mít pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 40 % v porovnání se zdravou fyzickou osobou – tedy nebude mít nárok na invalidní důchod, nebude o něj žádat,“ přibližuje nové podmínky mluvčí Sociální pojišťovny Zuzana Dvoráková.

„Za splnění těchto podmínek se pojištěnci péenka prodlouží a nepřijde o ni. Podpůrné období bude možné prodloužit i opakovaně, celkově však nejdéle o jeden rok. Když lékař prodlouží podpůrné období, Sociální pojišťovna vyplatí nemocenské i za toto přidané období a už jen oznámí pojištěnci, že mu péenku prodloužila. Žádost bude možné podat od 1. května,“ dodala Dvoráková.

Pokud se po doléčení rozhodnou podat žádost o invalidní důchod, musí splnit několik podmínek: musí být invalidní, mít potřebný počet odpracovaných let a nesmí mít přiznaný starobní nebo předčasný důchod. Nárok na něj vznikne nejdříve ode dne dovršení 18 let. Dostat ho může i člověk, který se stal invalidním během doktorského studia v denní formě, nedovršil věk 26 let a má na Slovensku trvalý pobyt.

V současnosti se o všechny důchody žádá zejména elektronicky. „Zdravotní stav pojištěnce se v současné krizové situaci posuzuje bez jeho osobní přítomnosti. Po posouzení zdravotního stavu přijde pojištěnec jen podepsat žádost o invalidní důchod. Vše si zaměstnanec pobočky s pojištěncem dohodne předem telefonicky a podepsání žádosti se uskuteční za dodržení všech bezpečnostních opatření,“ přibližuje postup Zuzana Dvoráková.

Nezapomeňte, že…

1. každý člověk má z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu možnost požádat o invalidní důchod

2. příslušnost pobočky Sociální pojišťovny k posouzení zdravotního stavu v rámci řízení je dána místem trvalého pobytu

3. máte možnost požádat o vyloučení příslušného posudkového lékaře z řízení

4. při posuzování zdravotního stavu máte povinnost předložit všechny důkazní prostředky o svém zdravotním stavu

5. máte právo nahlížet do spisů, požádat o vydání Zápisu o ústním jednání a odborný posudek o invaliditě, máte právo uvést námitky proti obsahu protokolu

6. musíte být poučen o možnosti podání opravného prostředku v případě nespokojenosti s rozhodnutím o invalidním důchodu

7. musíte spolupracovat při kompletování dokladů potřebných k žádosti; za tímto účelem obdržíte informační leták, ve kterém je uveden seznam potřebných dokladů, včetně doložení všech odborných lékařských nálezů

8. musíte se dostavit k posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pokud nejste schopni tak učinit ze zdravotních důvodů, posouzení provede posudkový lékař podle místa, kde se zdržujete. (Toto platí v období mimo pandemii onemocnění COVID-19).

Rating
( No ratings yet )
Loading...
Doporuceni