Těžké zdravotní postižení: Jak se posuzuje a kompenzuje?

Kdo je osobou s těžkým zdravotním postižením (ZTP)

Považuje se za ni osoba, jejíž míra funkční poruchy je nejméně 50 %, přičemž funkční porucha je nedostatek tělesných, smyslových nebo duševních schopností osoby, který z hlediska předpokládaného vývoje zdravotního postižení bude trvat déle než 12 měsíců. Sociální důsledek zdravotního postižení je znevýhodnění, které má fyzická osoba z důvodu její ZTP ve srovnání s osobou bez zdravotního postižení stejného věku, pohlaví a za stejných podmínek, a které není schopna z důvodu ZTP překonat sama.

Kompenzace těžkého zdravotního postižení

Kompenzací se rozumí zmírnění nebo překonání sociálního důsledku ZTP poskytováním peněžních příspěvků nebo poskytováním sociálních služeb. Za kompenzaci se považuje i zvláštní péče podle zákona 305/2005 o sociálněprávní ochraně dětí ao sociální kuratele. Cílem poskytování kompenzace, jakož i vyhotovování průkazu osoby s ZTP nebo osoby s ZTP s průvodcem a parkovacího průkazu je podpora sociálního začlenění osoby s handicapem do společnosti za její aktivní účasti při zachování její lidské důstojnosti.

Sociální důsledky se kompenzují v oblasti:

  • mobility a orientace – kompenzuje se snížená pohybová schopnost nebo snížená orientační schopnost,
  • komunikace – kompenzuje se narušená schopnost komunikace,
  • zvýšených výdajů – kompenzují se zvýšené výdaje na dietní stravování, související s hygienou nebo opotřebováním šatstva, prádla, obuvi a bytového zařízení, se zabezpečením provozu osobního auta, s péčí o psa se speciálním výcvikem,
  • sebeobsluhy – kompenzuje se omezená schopnost sebeobsluhy nebo ztráta schopnosti sebeobsluhy.

Vyhotovení průkazu fyzické osoby s ZTP, průkazu fyzické osoby s ZTP s průvodcem, parkovacího průkazu nebo poskytnutí peněžního příspěvku na kompenzaci předchází individuální posouzení.

Posudková činnost:

  • lékařská posudková činnost,
  • sociální posudková činnost.

Formy kompenzace sociálních důsledků těžkého zdravotního postižení: Sociální důsledky ZTP se kompenzují formou jednorázových nebo opakovaných peněžních příspěvků.

Lékařská posudková činnost

Lékařskou posudkovou činnost vykonává posudkový lékař příslušného úřadu práce, sociálních věcí a rodiny.

Hodnotí a posuzuje se zdravotní stav, jeho změny a poruchy, které podmiňují zdravotní postižení osoby, určuje se míra funkční poruchy, posuzují sociální důsledky v oblastech kompenzací, které má osoba v důsledku ZTP v porovnání s osobou bez zdravotního postižení, posuzují jednotlivé druhy odkázanosti osoby s ZTP, posuzuje fyzická a psychická schopnost osoby vykonávat opatrování, posuzuje fyzická a psychická schopnost osoby s těžkým zdravotním postižením udělit písemný souhlas, posuzuje se i potřeba zvláštní péče.

V řízení o žádosti o parkovací průkaz posudkový lékař posuzuje, zda se jedná o osobu s ZTP a zda tato osoba má zdravotní postižení uvedené v příloze č. 1/2003. 18 zákona č . 447/2008 o peněžních příspěvcích na kompenzaci hendikepu.

Při výkonu lékařské posudkové činnosti vychází posudkový lékař zejména z lékařského nálezu, který není starší šesti měsíců. Vycházet může iz lékařského nálezu, který je starší šesti měsíců, je-li podle něj zdravotní stav osoby chronický s trvalým poškozením, míra funkční poruchy je definitivní a od další léčby nelze očekávat zlepšení. Při dalším posouzení může vycházet iz odborného lékařského nálezu lékaře se specializací v příslušném specializačním oboru.

Posudkový lékař může předvolat znevýhodněnou osobu k posouzení jejího zdravotního stavu, pokud: má pochybnosti o správnosti diagnostického závěru vyplývajícího z předloženého lékařského nálezu nebo je třeba ověřit objektivnost nebo úplnost diagnostického závěru. V ostatních případech posudkový lékař provede posouzení bez přítomnosti posuzované osoby. Posudkový lékař je povinen pozvat fyzickou osobu k posouzení jejího zdravotního stavu, jestliže o to tato osoba písemně požádá.

Výsledkem lékařské posudkové činnosti je lékařský posudek, který musí obsahovat stanovené náležitosti. V posudku lékař určuje i míru funkční poruchy v desítkách procent podle druhu zdravotního postižení uvedeného v příloze 3 zákona č. 447/2008 o peněžních příspěvcích ke kompenzaci těžkého zdravotního postižení.

Sociální posudková činnost

Sociální posudkovou činnost vykonává sociální pracovník příslušného úřadu práce, je-li osoba posouzena jako fyzická osoba s ZTP.

Sociální posudkovou činností se: posuzují individuální předpoklady osoby s ZTP (například: schopnost a úsilí osoby s ZTP řešit situaci vlastním přičiněním), posuzuje rodinné prostředí osoby s ZTP (například: rozsah pomoci, kterou je osobě s ZTP schopna poskytnout její rodina), prostředí, které ovlivňuje začlenění osoby s ZTP do společnosti (například hodnocení podmínek bydlení osoby s ZTP), všechny druhy odkázanosti osoby s ZTP, navrhují kompenzace v jednotlivých oblastech kompenzace.

Sociální posudková činnost se provádí za účasti fyzické osoby s ZTP, která má právo vyjadřovat své potřeby a návrhy na řešení své sociální situace. Může se provádět i za účasti jiné fyzické osoby, kterou si osoba s ZTP určí a také v prostředí, ve kterém se osoba s ZTP obvykle zdržuje.

Výsledkem sociální posudkové činnosti je posudkový závěr.

Komplexní posudek

Na základě lékařského posudku a na základě posudkového závěru příslušný úřad práce, sociálních věcí a rodiny vypracovává komplexní posudek pro účely kompenzace, který obsahuje: míru funkční poruchy, vyjádření, že jde o fyzickou osobu s ZTP, sociální důsledky ZTP ve všech oblastech kompenzace, návrh druhu peněžního příspěvku na kompenzaci, vyjádření, zda osoba s ZTP je odkázána na průvodce, vyjádření, zda osoba s ZTP je odkázána na individuální přepravu osobním autem, termín opětovného posouzení zdravotního stavu, určí-li jej posudkový lékař a odůvodnění komplexního posudku.

Komplexní posudek příslušný úřad práce nevypracovává, pokud míra funkční poruchy fyzické osoby na základě lékařského posudku je méně než 50 % (tedy nejde o fyzickou osobu s ZTP).

Zjišťování příjmu a majetku na kompenzaci ZTP

Poskytování peněžitých příspěvků závisí také na výši příjmu a majetku fyzické osoby s ZTP. Při zjišťování výše jejího příjmu se započítávají (kromě jejího příjmu) i příjmy společně posuzovaných osob, kterými jsou například manžel nebo manželka osoby s ZTP, rodiče, kteří žijí s touto osobou ve společné domácnosti, je-li osoba s ZTP nezaopatřené dítě.

Příjem osoby s ZTP, který se zjišťuje pro účely peněžitých příspěvků, se pak určí tak, že součet všech příjmů osob posuzovaných společně se vydělí počtem těchto osob (tedy osoba s ZTP a ostatní společně posuzované osoby).

Příklad: Zdravotně znevýhodněná osoba žije pouze s manželem. Její průměrný měsíční příjem je 444 eur, průměrný měsíční příjem jejího manžela je 888 eur. Příjem osoby s ZTP, který se zjišťuje pro účely peněžních příspěvků, je (444 + 888) / 2 = 1332 / 2 = 666 eur měsíčně.

Příjem se zjišťuje jako průměrný měsíční příjem za kalendářní rok, který předchází roku, ve kterém fyzická osoba požádala o peněžitý příspěvek na kompenzaci. Takto zjištěný příjem se přehodnocuje jednou za rok při opakovaných peněžních příspěvcích.

Při určité výši příjmu se peněžité příspěvky neposkytnou vůbec nebo se poskytnou v nižší částce.

Člověk, která žádá o peněžitý příspěvek na kompenzaci, kromě osoby, která žádá o příspěvek na opatrování a osoba, na jejíž opatrování se příspěvek žádá, prohlašuje na zvláštním formuláři, zda hodnota majetku, který vlastní, je vyšší než 39 833 eur. Příspěvek na kompenzaci se neposkytne, pokud je hodnota majetku osoby s ZTP vyšší než 39 833 eur. Toto pravidlo platí pro všechny peněžní příspěvky na kompenzaci.

Rating
( No ratings yet )
Loading...
Doporuceni